|
| |
|
|
Tělo, symbol a svoboda u Paul Ricoeura a Oliviera Clémenta
Verdickt, Dana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na symbol, tělo a svobodu u Paula Ricoeura a Oliviera Clémenta. Jejím cílem je zamyšlení, jaký přínos mají pro moderního člověka žijícího v západní kultuře symboly, a jak jej mohou ovlivňovat. Je to téma, které nepřímo dovoluje nahlédnout také na to, jaké má v dnešní západní společnosti místo tradice a s ní spojené rituály, vyprávění, mýty a tradované moudrosti. Dále práce zkoumá, jaké vlivy na člověka působí v procesu uvažování, rozhodování a prohlubování víry. Další otázkou práce tedy je, zda má člověk v dnešní demokratické a svobodu podporující společnosti, opravdu svobodnou volbu. Toto zamyšlení a zhodnocení je provedeno na základě rozboru pohledu na symbol, tělo a svobodu u filozofa Paula Ricoeura a pravoslavného teologa Oliviera Clémenta. Práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole provádím analýzu pohledu Ricoeura, v následující rozebírám teologii Clémenta, a v závěrečné kapitole provádím jejich komparaci. V úvodu každé kapitoly představuji život a vlivy autorů, které umožňují chápat jejich přístupy v kontextu událostí a prostředí, které je utvářely. V závěrečné kapitole provádím shrnutí komparace a ukazuji možnosti využití poznatků v dalších oborech.
|
|
|
Tělo, symbol a svoboda u Paul Ricoeura a Oliviera Clémenta
Verdickt, Dana ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Kočandrle Bauer, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá pohledem na symbol, tělo a svobodu u Paula Ricoeura a Oliviera Clémenta. Jejím cílem je zamyšlení, jaký přínos mají pro moderního člověka žijícího v západní kultuře symboly, a jak jej mohou ovlivňovat. Je to téma, které nepřímo dovoluje nahlédnout také na to, jaké má v dnešní západní společnosti místo tradice a s ní spojené rituály, vyprávění, mýty a tradované moudrosti. Dále práce zkoumá, jaké vlivy na člověka působí v procesu uvažování, rozhodování a prohlubování víry. Další otázkou práce tedy je, zda má člověk v dnešní demokratické a svobodu podporující společnosti, opravdu svobodnou volbu. Toto zamyšlení a zhodnocení je provedeno na základě rozboru pohledu na symbol, tělo a svobodu u filozofa Paula Ricoeura a pravoslavného teologa Oliviera Clémenta. Práce je členěna do tří kapitol. V první kapitole provádím analýzu pohledu Ricoeura, v následující rozebírám teologii Clémenta, a v závěrečné kapitole provádím jejich komparaci. V úvodu každé kapitoly představuji život a vlivy autorů, které umožňují chápat jejich přístupy v kontextu událostí a prostředí, které je utvářely. V závěrečné kapitole provádím shrnutí komparace a ukazuji možnosti využití poznatků v dalších oborech.
|
|
|
Temnota jako metafora ve filmu noir
Chromčáková, Petra ; Hájek, Václav (vedoucí práce) ; Řehořová, Irena (oponent)
Diplomová práce Temnota jako metafora ve filmu noir zkoumá motiv temnoty ve filmu noir. Temnota není jen formálním, ale také metaforickým vehikulem sdělení, které funguje pouze jako významový rámec a je proto při jeho "čtení" nutné vynaložit interpretační úsilí. Teoreticky se práce opírá o tzv. živou metaforu Paula Ricoeura, jež proměňuje dosavadní významy a vyvolává interpretační aktivity, a také o konceptualizaci otevřenosti textu směrem k příjemci, která je zastoupena teoriemi míst nedourčenosti Romana Ingardena, prázdných míst Wolfganga Isera a otevřeného díla Umberta Eca. Hypotézou je předpoklad, že se film noir dá chápat způsobem, že divákům přináší změnu vjemu, respektive novou vizuální zkušenost, jež do té doby ve filmu nebyla a která směřuje k vnímání "třetího smyslu". Práce poskytuje analýzy filmů noir a poukazuje na jejich specifické narativní a stylistické prvky. Zkoumání vztahuje také k dějinám temnoty v obrazové kultuře, přičemž se ptá, zda lze tradiční stereotypy oddělit od nepredestinované smyslové zkušenosti.
|
|
|
Příběh a jeho "co" a "o čem"
Špína, Michal ; Bílek, Petr (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Diplomová práce pojednává o otázce interpretace fikčních narativních literárních děl s ohledem na to, k čemu jejich text odkazuje a co se zpravidla označuje jako reference. U tří autorů odlišného zaměření (Frege, Ortega y Gasset, Šklovskij) sleduje odsouvání reference jako věc v umění nedůležitou či nemožnou. Ve strukturalismu, rozvíjejícím se zejména ve Francii po roce 1960, jsou tyto otázky potlačeny ve prospěch zkoumání "literárnosti" literárního díla a jeho vnitřních vztahů, které umožnily vznik naratologie. Paul Ricoeur se následně snaží o fúzi strukturalismu s hermeneutikou; v pojetí literárního díla jako diskursu rozlišuje "co" a "o čem" díla, a to v návaznosti na Fregeho rozlišení smyslu a reference (významu); reference v díle ovšem není deskriptivní. V Čase a vyprávění pak již namísto o referenci hovoří o refiguraci a zdůrazňuje časové aspekty literárního díla a jeho recepce. Práci uzavírá krátká interpretace románu Chica Buarqua Budapešť (2003).
|
|
|
The Conception of Time in Virginia Woolf´s Works
GEYEROVÁ, Veronika
Tato bakalářská práce se zabývá pojetím času v dílech Virginie Woolfové. Toto téma je popsáno a rozebráno převážně v románech Paní Dallowayová a K majáku, avšak část práce je věnována také povídce Skvrna na zdi a eseji Pan Bennett a paní Brownová. Cílem práce je popsat, jak Virginie Woolfová pracuje s časem, poukázat na to, že své pojetí času uplatňuje ve většině svých děl a že je značně ovlivněno vědeckým, uměleckým a filosofickým kontextem přelomu 19. a 20. století.
|
host ::
RSS.